Swale, svejl - vsakovací příkop

Svejl (swale) je v permakulturním designu velice populárním prvkem. Český jazyk pro tento druh příkopu nemá jednoslovné označení, ale lze se setkat s pojmem "vsakovací průleh" a  "vsakovací příkop". Většina příkopů, tak jak je běžně známe, slouží k co nejrychlejšímu odvádění vody a proto jsou budovány se sklonem. Naproti tomu svejl je vždy budován po vrstevnici a vodu má zadržovat. Funkce svejlu a příkopu jsou tedy přesně opačné.  Svejl plní především tyto funkce:

1) Jak již bylo zmíněno, slouží k zadržování vody a k jejímu následnému vsakování do půdy. Při jarním tání a při prudších deštích se svejl naplní vodou, která nemůže odtéct po povrchu a proto se vsákne do půdy.

2) Slouží k omezení půdní eroze. Svejl brání soustředěnému odtoku vody po povrchu půdy. Odtékající voda tedy nenabere dostatečnou sílu k tomu, aby mohla působit významnější erozi. Povrchový odtok je výrazně omezen, ale přece jenom není odstraněn úplně. V omezené míře tedy k unášení jemných a lehkých částeček půdy dochází, ale jsou unášeny do svejlu ve kterém se usazují. Nejsou tedy odneseny pryč z pozemku. Jsou zachyceny ve svejlu, kde je můžeme ponechat a využít tak jejich zúrodňujícího efektu, nebo je můžeme ze svejlu vybrat a přemístit na místa určená k zúrodnění (než se ve svejlu nahromadí dostatčené množství materiálu, tak to může trvat velice dlouhou dobu).

3)  Slouží jako struktura pro pěstování stromů a keřů (někdy i dalších rostlin). Díky přemístění svrchních vrstev půdy při budování svejlů vzniká násep se zvětšenou vrstvou ornice. Tato vrstva je zároveň nakypřená, což poskytuje  rostlinám dobré podmínky pro růst kořenů. Zadržovaná voda slouží zároveň jako voda závlahová. Rozkládající se sedimenty jsou zdrojem živin. Celkově jde tedy o velice vhodné stanoviště pro růst rostlin.

 

Velikost a tvar svejlu

Velikost a tvar svejlu je třeba navrhnout s ohledem k místním podmínkám (sběrná plocha a její charakter, charakter údržby a využití pozemku), tak i v souladu s konkrétním zadáním (max. srážkový úhrn, na který je svejl navrhován, účel svejlu, počet svejlů na určené ploše atd.). Velikost svejlu tedy nelze jednoduše zobecnit.

Umístění vzhledem k vrstevnici

Už ze samotné podstaty fungování svejlů je svejl vždy umístěn na vrstevnici, tedy přesně vodorovně. Při budování svejlů je nutné jeho polohu vyměřit. Krátké úseky se vyměřují vodováhou (nejlépe hadicovou), nebo tzv "A" rámem. V případě větších svejlů je nutné použít přesnější metody, a proto se nejčastěji používá rotační laser, nebo nivelační přístroj. Ve velice specifických případech se lze setkat i se svejly s velice mírným sklonem (např. 3cm/100m) oproti vrstevnicím. Používají se především na propustných půdách a klimatických podmínkách, kde lze očekávat extrémní srážky. Tento druh svejlu za běžných podmínek funguje stejně jako vodorovně umístěný svejl, při extrémních srážkách už začíná fungovat jako příkop přivádějící/odvádějící vodu. Někdy jsou jako svejly nesprávně označovány i příkopy s větším sklonem, ale zde by bylo vhodnější použít pojem příkop, nebo přivaděč. Jednotlivé druhy svejlů a příkopů lze kombinovat pro dosažení požadovaného efektu.

  Ukázka kombinace různých přístupů (v AJ)

 Ukončení svejlu

Aby se voda ve svejlu udržela a nevytekla jeho otevřenými konci, tak musí být konce uzavřené. Alternativně je možné uzavření provést jen částečně (například o  10-20 cm nižšší než je násep svejlu) a takové uzavření použít jako přepad s vyústěním do dalšího vodního prvku (přepad vody ze svejlu se stane zdrojem vody pro připojený vodní prvek).

Bezpečnostní přeliv

Při navrhování svejlů je vhodné (někdy dokonce nutné) počítat i s extrémním srážkovým úhrnem, který je větší než kapacita svejlu. Při takových srážkách dojde k přeplnění a přetečení svejlu. Účelem bezpečnostního přelivu je odvést nadbytečnou vodu tak, aby nezpůsobila žádnou škodu (ať už na samotném svejlu, nebo jinde na pozemku).

Úprava dna svejlu

Vzhledem k tomu, že účelem svejlu není vodu udržet, ale má naopak umožnit její vsákování do půdy, tak dno svejlu nijak neutěsňujeme a ani nezhutňujeme. Někdy se dno svejlu naopak nakypřuje (například rozrývákem).

Vyplňování svejlu materiálem

Svejl se ve většině případů ponechává nevyplněný. Vyplňování svejlu by nepřineslo tak výrazný pozitivní efekt, který by vyvážil větší pracnost a spotřebu materiálu. Naopak, zmenšení záchytného objemu svejlu a ztížení údržby svejlu, by mohlo přinést efekt negativní. Prvkem s podobným účelem (vsakování zachycené vody) jsou tzv. dešťové zahrady. Také zde se jedná o terénní průleh, ale vyplňuje se pěstebním substrátem.  Oproti nevyplněnému prostoru je substrát schopný zachytit pouze cca 30% vody, ale tato nevýhoda je vyvážena vytvořením plochy pro pěstování rostlin a zároveň i prostředí, kde dochází k lepšímu přečištění zachycené vody. Vzhledem ke zvýšeným nákladům a náročnější údržbě se dešťové zahrady budují menší (jednotky až desítky m2 oproti stovkám až tisícům m2 v případě svejlů). Ve speciálních případech je možné svejl použít například také jako velkoobjemový kompostér pro kompostování sena (zavadlé trávy). Kompostovaný materiál se průběžně rozkládá a uvolněné živiny mohou posloužit rostlinám pěstovaným na svejlu.

 

Řez svejlem (tečkovanou čárou je vyznačen původní terén)

Uživatelské menu