Společenstva rostlin - guildy

Společenstvo jabloně. Překlad z knihy: Toby Hemenway, Gaias´s Garden – A Guide to Home-Scale Permaculture.

Červený text v závorkách jsou poznámky překladatele pro čtenáře v klimatických podmínkách ČR.

Ve společenstvech rostlin, hub a živočichů žijících ve vzájemné blízkosti vzniká celá řada prospěšných vztahů. Někteří členové společenstva přitahují prospěšný hmyz, který pomáhá při opylování a potlačování hmyzu škodlivého. Jiní pomáhají při provzdušňování a zúrodňování půdy, snižují kořenovou konkurenci, zadržují vláhu, udržují rovnováhu výskytu hub a tak kontrolují choroby jako například strupovitost. Další zvětšují různorodost plodin a vytvářejí domov pro různé užitečné pomocníky. Výsledkem je stabilnější, zdravější a rozmanitější systém. Tato vzájemná podpora také snižuje pracnost. Co za nás udělá příroda, nemusíme dělat my. Společenstvo jabloně je výborná ukázka, na které si můžeme demonstrovat obecná pravidla návrhu rostlinných společenstev. Nejdříve si společenstvo jabloně stručně popíšeme na příkladu a později se mu budeme věnovat podrobněji, aby bylo zřejmé, jak který prvek funguje. Uprostřed typického společenstva jabloně je samozřejmě jabloň. Pod vnějším okrajem koruny stromu je hustě vysazený kruh narcisů. Uvnitř kruhu narcisů je do tvaru dalšího kruhu ve skupinkách vysázený kostival. V době kvetení květy kostivalu hojně navštěvují včely. Uvnitř těchto kruhů jsou dva nebo tři artyčoky (nedostatečná mrazuvzdornost v našich podmínkách). V prostoru mezi nimi jsou rozmístěny květiny a byliny, řebříček, lichořeřišnice, kopr, kmín. Můžeme tam také najít rostliny, které jsou běžně považovány za plevel, pampelišku, čekanku, jitrocel. Mezery vyplňuje hustý porost jetele. Můžeme také vysadit nějaký bob zahradní nebo pár jiných dusík fixujících rostlin ( pomůckou k výběru může být seznam N2Fix), kterým vyhovuje polostín pod korunou stromu. Každá z těchto rostlin plní nějakou důležitou funkci: kontrolu škůdců, zúrodňování půdy, opylování, tedy nezbytné činnosti pro zajištění dobrého zdravotního stavu společenstva, zajištění nízké pracnosti a také pro dobrou úrodu. V dobře navrženém společenství rostlin může každý prvek přispět tím, co je pro něj přirozené. Jakmile některý potřebný prvek ve společenstvu schází, tak nás příroda donutí dělat práci za něj. Pokud jsme natolik nerozumní, že pěstujeme jabloně samotné, tak musíme dělat sami všechny potřebné činnosti, stříkat proti chorobám, zavlažovat, hnojit, a přivážet včelstva, aby zajistila opylení. Není tedy divu, že pěstování ovocných stromů je považováno za velice pracné. Běžná pěstilteská praxe totiž ignoruje užitečné vazby ovocných stromů k ostatní přírodě. Nyní, když jsme se letmo seznámili se společenstvem jabloně, můžeme se podrobněji zaměřit na jednotlivé prvky a prozkoumat, jak si vzájemně pomáhají a jak společně tvoří harmonický celek. V souladu s tím, na co klade ekologické zahradničení důraz, budeme se věnovat jednotlivým členům především podle jejich funkce a ne podle druhů rostlin. V téměř každém dobře navrženém společenství budou přítomny tyto prvky:

* Středový prvek. V tomto společenství tvoří středový prvek jabloň, ale pokud postup víc zobecníme, můžeme si jabloň nahradit i jiným stromem. Většinou střed společenství tvoří nějaká rostlina s jedlými plody.Jiné druhy společenstev můžou mít ve svém středu umístěný strom, který přitahuje užitečné živočichy, fixuje dusík nebo poskytuje dřevo. Jabloň může mít různé tvary i velikosti, od 10ti metrového stromu, až po malý zákrsek. Pro všechny je možné navrhnout vhodné společenstvo, ale je zřejmé, že pod malým stromem není možné použít stejné množství rostlinných pomocníků jako pod stromem velkým. Velikost stromu bude podřízena především prostoru, který mu můžete na své zahradě věnovat. Tomu, jak vysoko dokážeme dosáhnout nebo jak vysoko jsme ochotni šplhat při sklizni a dalším podobným podmínkám. Strom by měl být prořezaný tak, aby jeho koruna byla otevřená a propouštěla dostatek světla i pro rostliny, které porostou pod ní.


* Bariéra proti prorůstání trávy. Mělké kořeny cibulovin brání travám, aby prorůstaly do prostoru společenstva. Přestože je udržování trávníku pod stromy běžnou praxí sadařů, v našem společenstvu jabloně se snažíme traviny držet stranou. Traviny patří k mělce kořenícím rostlinám a se stromy, které mají většinu kořenů mělce pod povrchem, soupeří o živiny (dalším důvodem je problematika B:H půd). Omezením růstu travin v okolí vysazených jabloní snížíme potřebu hnojení. Cibuloviny vysazujeme do kruhu o stejném průměru, jako má vnější okraj koruny vzrostlého stromu. Vzhledem k tomu, že použité cibuloviny omezí svůj růst začátkem léta, tak v době letního sucha neubírají jabloni potřebnou vláhu. Mezi vhodné cibuloviny patří narcisy, ladoníky a různé druhy cibulí (česneku). V případě cibulí dáváme přednost trvalým druhům česneku, čínské pažitkce, nebo egyptská cibule. Narcisy jsou navíc užitečné i díky obsahu látek, které odpuzují zvířata. Vysoká zvěř se pak vyhýbá nadzemním částem rostlin a cibule zase odpuzují hlodavce. Vysazením jednoho kruhu narcisů kolem kmene a druhého pod vnějším okrajem koruny zmírní škody okusem a rozrýváním. Cibuloviny jako ladoníky, cibule a česneky vedle toho, že zaplní na úkor trávy prostor pod korunou stromu, poskytují také další zdroj potravy. Ladoníky patřily mezi nejdůležitější jedlé rostliny indiánů a nyní přitahují pozornost zájemců o jedlé plané rostliny. Takto vybrané druhy víceúčelových cibulovin mohou poskytovat jídlo, chránit před škůdci a potlačovat trávu. Jistě také oceníte jejich okrasnou funkci. Cibuloviny použité v našem společenství jabloně by měly kvést v jarních měsících a v letních by měly odpočívat. V ideálním případě by měly mít ve společenství, vedle potlačování travin, ještě nejméně jednu další funkci. Například odpuzování škůdců, lákání užitečného hmyzu, nebo produkci jedlých částí.


* Rostliny přitahující užitečný hmyz a ptáky. Květy rostlin lákají opylující hmyz a tím podporují bohatou úrodu plodů. Přitahují dravý hmyz, který hoduje na larvách škůdců, jako je například zavíječ jablečný. Můžeme vybírat z jedlých bylin jako je kopr, fenykl nebo koriandr, pohanka, levandule, rmen barvířský, monarda, zavinutka, jetel, celer, mrkev, cibule, lilie, slunečnice, hvězdnicovité, máta). Pokud společenstvo chcete navrhnout co nejlepší, tak můžete dát na rady profesionálních ovocnářů a vybrat rostliny, které kvetou v době těsně před kvetením jabloní a jiné, které kvetou těsně po odkvětu jabloní. Ne však takové, které kvetou v době květu jabloní. Zajistíme si tak přítomnost hojného množství opylovačů, ale nezmateme je přemírou květů a vůní. V domácí zahradě však tento postup není nezbytně nutný. Několik kvetoucích keřů jako například (“butterfly bush” - Gaura lindheimeri ?) a fuchsie, nebo trvalek jako (“red-hot poker” - Kniphofia ?) (náhradu do našeho klimatu vyberte ze seznamu včelařských rostlin) a různé druhy šalvěje umístíme poblíž společenstva (nemusí to být přímo pod jabloní). To přiláká hmyzožravé ptáky, kteří prozkoumají, zda ve škvírách kůry stromů nenajdou nějaké larvy a vajíčka.


* Mulčující rostliny. Zařazením rostlin poskytujících mulč nám ušetří námahu s převážením koleček plných kompostu, protože naše společenstvo rostlin si bude úrodnou půdu vytvářet samo. K mulčujícím rostlinám patří například kostival, artyčok, reveň, jetel a lichořeřišnice. Tedy rostliny, které můžeme posekat a nechat zkompostovat na místě. Kruh kostivalu vysázeného kolem středového stromu můžeme během sezóny posekat i 4-5x. Tím, jak na živiny bohatá biomasa zetleje, tak dodá do půdy velké množství minerálů a organické hmoty. Takto vytvořená silná vrstva kompostu je pak domovem pro bující populaci různých druhů žížal, hlístic, hub, bakterií a dalších užitečných půdních organismů. Tato bohatá a života plná půda potlačí choroby a škůdce, protože bujný život pod zemí divoce zápasí o potravu a místo. V situaci, kdy se o zdroje v půdě rovnoměrně dělí mnoho jejích obyvatel, je velice obtížné, aby některý organismus výrazně narušil rovnováhu, přemnožil se a stal se tak škůdcem. To znamená, že rozvoj škodlivých hub, jako je třeba strupovitost jablek, je mnohem méně pravděpodobný. Ve společenství totiž existuje příliš velké množství konkurentů a dravců na to, aby bylo možné přemnožení jednoho druhu. Přesně opačně je tomu v případě “uklizené”, hnojené a organické hmoty zbavené půdy. Ta zaručuje, že se v ní bude dařit houbě, která tyto podmínky dokáže přežít, protože se živí jediným zdrojem potravy, který na této půdě zůstal. Tím zdrojem jsou právě naše pěstované stromy.


* Akumulátory živin. Mezi akumulátory živin patří například čekanka, pampeliška, řebříček, jitrocel a další (vyberte ze seznamu DynAku). Dlouhé kůlovité kořeny těchto rostlin se zavrtávají hluboko do země, kde těží důležité živiny jako draslík, hořčík, vápník, síra a další. Postupem času, jak se ustanoví rovnováha, živiny začnou kolovat uvnitř společenstva a jejich získávání z hlubších vrstev půdy už nebude tak důležité. Rostliny akumulující živiny se pak stanou nadbytečné a začnou přirozeně ustupovat. Tento přirozený proces můžeme i urychlit a ve vhodnou dobu místo nadbytečných rostlin vysadíme jiné.


* Dusík fixující rostliny. Dusík fixující rostliny jsou velice důležitým prvkem společenstva stromu. Dusík fixující rostliny jsou zásadní pro správný koloběh živin a díky tomu snižují potřebu hnojení. Vzhledem k tomu, že dusík je zdarma dostupný ve velkém množství ze vzduchu, tak je úplně nesmyslné, kupovat pytle s dusíkatým hnojivem a to pak rozvážet po zahradě. Seznam dusík fixujících rostlin, které můžeme využít je poměrně dlouhý (doporučuji prostudovat seznam N2Fix). Uvedeme si tedy jenom pár příkladů: jetel, vojtěška , vlčí bob, bob zahradní, fazole, hrách, vikev. Které z nich jsou nejlepší? Měli bychom dát přednost trvalkám, jako je jetel, vojtěška, vlčí bob, vikev. Některé další jako například fazole, bob zahradní a hrách sice nejsou trvalky, ale produkují jedlá semena a tím zvyšují produktivitu společnenstva. Po sklizni lusků poslouží stonky a listy těchto rostlin jako mulč ( v případě sklizně semen rostlin jako jsou fazole a hrách počítejte s tím, že většinu zafixovaného dusíku ze společenstva odnesete v podobě úrody fazolí, hrachu atd. Efekt N2Fix je tedy výrazně omezený).


* Úkryty. Navrstvené kameny, polena nebo křoví poblíž společenstva jabloně či vytvoření malého rybníčku přitáhne do společenstva ještěrky, žáby, hady a ptáky. Na svém pozemku jsem na různých místech navršil hromady kamení a zabydlelo se v nich ohromné množství užitečných hadů a ještěrek. Nyní nemůžu zvednout kámen bez toho, abych nevyrušil některého z plazů v jeho úkrytu. To je v pořádku. Chci, aby tato armáda užitečných živočichů požírala slimáky, listí požírající hmyz a škodlivé larvy. Tito dravci jsou důležití pro udržení rovnováhy. Pokud se některé druhy živočichů, které dravcům slouží za potravu, jako například housenky, slimáci, mšice a pod. začne přemnožovat , tak tato armáda dravců, která žije v bujné zahradě, jejich početní stavy sníží s ohromnou účinností. Toto jsou pravidla, která by se měla dodržovat při tvorbě každého společenstva. Navrhování rostlinných společenstev je stále ještě mladá věda a tak, jak se prohlubují naše znalosti o vztazích potřebných k vybudování prospívajícího společenstva, tak podle toho budeme muset do našich společenstev přidávat další druhy. Zatím mají ekologičtí zahradníci dobré výsledky s druhy potlačujícími trávu, druhy lákajícími užitečný hmyz a ptáky, rostlinami akumulujícími živiny, rostlinami produkujícími mulč, dusík fixujícími rostlinami, desinfikujícími a škůdce odpuzujícími rostlinami, které jsou vysázené kolem centrálního ovocného stromu.

Můžeme doplnit i další skupiny rostlin. Rostliny pomáhající řešit problémy s půdou, například odstraňující znečišťující látky. Rostliny kypřící půdu (kypřící vojtěška, hořčice, brukev, řepka), nebo různé užitkové rostliny. 

Uživatelské menu