Osevní postupy

Osevní postupy a jejich vytváření

Při pěstování zeleniny můžeme použít osevní systém tzv. tratí. V každé trati se pěstují jiné druhy rostlin a to podle jejich nároků na výživu, podle vzájemných vztahů a také podle tolerance/netolerance k čerstvě zapraveným statkovým hnojivům. Základní myšlenkou je rozdělení pěstební plochy na tři části. Každý rok na podzim vyhnojíme pouze jeden ze tří záhonů a na každou trať dáme odpovídající rostliny. Dobře sestavit osevní postupy je pro úspěšné pěstování zeleniny důležité, proto se v následujícím textu zaměříme na vysvětlení postupů jejich navrhování. Osevní postupy představují ověřenou a účinnou metodu pěstování zeleniny. Při návrhu osevních postupů vycházíme ze znalosti nároků jednotlivých rostlin na živiny, jejich toleranci k hnojení chlévským hnojem a ze znalosti vzájemných vztahů mezi rostlinami. Hlavní pravidla při návrhu osevního postupu jsou následující:

  • Do tratí volit rostliny podle jejich nároků na živiny

  • Volit takový sled rostlin, aby nedocházelo k pěstování rostlin ze stejných čeledí na tom samém místě po dobu tří let. Zamezíme tím šíření chorob (například bakteriální nádorovitost košťálovin, háďátka, nebo houbové choroby padání klíčních rostlin a sklerotiniová hniloba) a jednostrannému vyčerpávání půdy - půdní únavě.

  • Do tratí volit rostliny podle jejich snášenlivosti k čerstvě zaoraným statkovým hnojivům.

 

Jednotlivé tratě

Jako první trať označujeme pozemek v prvním roce po podzimním zapravení chlévského hnoje do půdy. Tento pozemek je dobře zásobený živinami i organickou hmotou a díky tomu je aktivní i populace půdních organismů. Některé rostliny jsou citlivé na hnojení chlévskou mrvou. Proto se nemohou pěstovat v první trati. Jde například o česnek, cibuli a kořenovou zeleninu. Při pěstování těchto plodin v první trati by byla větší pravděpodobnost napadení rostlin kořenovými chorobami a díky tomu by se zhoršila i jejich skladovatelnost. Do první tratě se proto hodí ty druhy zeleniny, které jsou náročné na obsah živin v půdě. Jsou to všechny košťáloviny jako zelí, kapusta, květák či kedluben, dále brambory, pór, celer, rajčata, paprika, lilek, okurky, tykve, melouny a jahody.

Druhou tratí se stane pozemek v druhém roce po zapravení chlévského hnoje. Obsah dusíku, organické hmoty, ale i dalších živin je oproti první trati nižší, i když je v půdě stále ještě jejich dostatečná zásoba. Populace mikroorganismů už se také oproti předchozímu roku trochu proměnila. Do druhé tratě patří rostliny, které potřebují dostatečný obsah živin, ale nesnáší přímé organické hnojení (především chlévským hnojem). Jsou to listové zeleniny jako salát a špenát, mangold a kořenové zeleniny jako mrkev, celer, petržel, černý kořen, červená řepa, ředkev, ředkvička a také česnek, cibule, pórek a jahody, které zůstávají z předchozího roku.

 Třetí tratí se pozemek stane v posledním, třetím roce po organickém hnojení. Obsah organické hmoty a živin oproti první a druhé trati dále poklesl a nejnižší je i obsah dusíku. Proto do třetí tratě patří především luskoviny jako je hrách, bob a fazole, které jsou si schopné zajistit pomocí hlízkových bakterií dusík přímo ze vzduchu. Vedle luskovin můžeme na lepších půdách ve třetí trati i červenou řepu, mrkev, cibuli nebo česnek a jahody, které zůstávají z předchozího roku. Na konci sezóny dojde opět k zapravení organického hnojení a pozemek je připravený k tomu, aby se v dalším roce stal znovu první tratí. Podle potřeby se může přihnojovat i každý rok, ale ne tak intenzivně a raději za pomoci vyzrálého kompostu. K aplikaci hnoje dochází výhradně na konci pěstování v třetí trati (podzim třetího roku).

 

Jak postupovat při návrhu osevního postupu

  • Rozdělte si pozemek na jednotlivé záhony. Záhony si označte a rozdělte do tří skupin jako záhony I., II. a III. tratě.

  • Sepište si seznam druhů, které chcete pěstovat.

  • Vyberte druhy patřící do první tratě. K rostlinám si poznamenejte doby výsevu/výsadby a dobu sklizně.

  • Pokračujte s druhou a třetí tratí, na které také přiřadíte odpovídající rostliny. Také zde si poznamenejte doby výsevu/výsadby a dobu sklizně.

  • Zakreslete si svůj předběžný návrh do obrázku, ve kterém jsou označeny tratě, plodiny a jednotlivé měsíce.

  • Pokuste se vyhledat dvojice záhonů z I. a II. tratě, II. a III. tratě a III. a I. tratě, ve kterých je plodina s časnější sklizní následovaná takovou plodinou, která do zatím nevyužitého časového okna umožní vysadit ještě nějakou další meziplodinu. Tím maximalizujeme využití pozemku.

  • Pokud najdete vhodná časová okna, ale nechcete v nich pěstovat meziplodiny určené ke sklizni, tak ještě zvažte možnost výsevu zeleného hnojení nebo položení mulče, aby půda nezůstala zbytečně dlouhou dobu bez rostlinného pokryvu. Tím omezíte možnost šíření plevelů a zároveň podpoříte úrodnost půdy.

Osevní plány, výnosy, záznamy o hnojení a své zkušenosti si pečlivě evidujte. Tyto záznamy vám pomůžou při dalším vylepšování navržených osevních postupů pro další roky. Jestliže se nám jednou vytvořený osevní postup osvědčí, můžete ho s drobnými úpravami využívat i v dalších letech. Promítat do něj budete své zkušenosti a své plány ohledně pěstovaných druhů a jejich požadovaném poměrném zastoupení ve sklizni.

 

 

 

Uživatelské menu