Hnojení organickými hnojivy

Rostliny ke svému růstu a k zajištění dobrého zdravotního stavu potřebují různé živiny, které získávají z půdy, vody a vzduchu (ze vzduchu hlavně CO2, ale i část dalších živin v podobě atmosférické depozice) a potřebují i zdravou půdu s bohatým půdním životem a vhodnou strukturou. Zásoba živin a organické hmoty v půdě se sklizněmi pěstovaných plodin a různými přirozenými ztrátami snižuje. Zvláště dochází k velkým ztrátám organické hmoty, dusíku, fosforu a draslíku, dále vápníku, hořčíku a celé řady tzv. mikronutrientů. Pokud chceme dosahovat při pěstování rostlin dobrých výsledků, musíme tyto ztráty živin průběžně doplňovat hnojením. V následujícím článku se zaměříme na využití organických hnojiv a uvedeme si příklad jak lze využívat hnůj. V případě permakulturního přístupu k pěstování rostlin jsou pro nás nejdůležitějším zdrojem organická hnojiva. Mezi ně patří především chlévský hnůj a kompost. V některých případech i hrabanka a rašelina (zde pozor na udržitelnost používání těchto zdrojů).  Organická hmota je také důležitým zdrojem potravy pro půdní organismy a pravidelné doplňování organické hmoty do půdy podporuje půdní život, který je důležitý pro udržení úrodnosti půdy a pro omezení ztrát živin. Činností půdních organismů vzniká i humus, který zlepšuje půdní strukturu, pomáhá v ní lépe poutat živiny, vláhu a vhodná struktura půdy napomáhá i lepšímu provzdušnění půdy. Díky aktivitě půdních organismů dochází k rozkladu organické hmoty, ze které se uvolňují živiny, ale dochází i k rychlešímu rozkladu minerálních částic v půdě a tím i ke zpřístupnění dalších živin pro rostliny. Základním organickým hnojivem je dobře uleželý chlévský hnůj, nebo ještě lépe zkompostovaný chlévský hnůj. Chlévský hnůj tvoří základ hnojení při využívání osevních postupů využívajících hospodaření v tratích. Další možností je využívání kompostu, který lze připravit z dostupných zdrojů na každé zahrádce. Kompost je základem v případě pěstování smíšených kultur a chaotických polykultur.

 

Jak používat organická hnojiva

  • dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy již počátkem podzimu, a to do hloubky 10 - 15 cm. V případě ponechání hnoje na povrchu dochází k velkým ztrátám živin, především dusíku (během několika dní jde o desítky %), proto je nejlepší hnůj zaorat ihned po rozmetání. Podzimní termín dá dostatek času půdním organizmům, aby mohly hnůj začít rozkládat na živiny přístupné rostlinám.

  • Rozklad hnoje a uvolňování živin je postupné. Pro jednoduchost můžeme počítat, že v každém roce se uvolní polovina z celkového množství živin obsažených v hnoji. To znamená, že v prvním roce to je 50%, ve druhém 25%, ve třetím 12,5% z počáteční dávky. S tím je spojené i množství živin dostupných pro rostliny a proto se při tvorbě osevních plánů tato skutečnost zohledňuje.

  • Málo kvalitní slamnatý hnůj je lépe nejprve zkompostovat se zeminou a použít až když uzraje. Na každých 15m3 hnoje se přidává cca 1m3 zeminy a výsledkem je tzv. zemitý hnůj neboli polokompost.

  • Kvalitní prosetý a dobře uzrálý kompost zapravujeme do země mělce motykou, hráběmi, nebo kultivátorem. Vhodná je aplikace na jaře při urovnávání povrchu půdy. Kompost, který není uzrálý zarýváme podobně jako hnůj na podzim do hloubky 10-15cm.

  • Hnojem hnojíme zpravidla v tříletém cyklu (při 3. traťových osevních plánech), dávkou nejméně 3 - 6 kg/m2 podle intenzity pěstování.

  • V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, proto je vhodnější hnojit častěji a v menších dávkách. Vhodné může být zavedení 2. traťového osevního postupu a snížení dávek na 2 - 4 kg/m2. V tomto případě se hnojí v dvouletém cyklu.

  • Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v 1. trati, v 2. trati dohnojujeme v případě potřeby kompostem a na málo úrodných půdách můžeme kompostem přihnojit i 3. trať.

 

Uživatelské menu