Příklad prvků používaných v permakulturním designu

Co je to prvek permakulturního designu?

Přístupů k permakulturnímu designu může být velice mnoho, ale asi úplně nejrozšířenějším je skládání celku (výsledného PK designu) z jednotlivých prvků. Permakulturní design si můžeme představit jako mozaiku a prvky pak jako jednotlivé kamínky v mozaice. Když tvoříme permakulturní design, tak i samotný postup jeho tvorby můžeme připodobnit k vytváření mozaiky. Nejprve zvolíme celkový motiv a pak hledáme jednotlivé prvky (kamínky mozaiky), které nám ten motiv pomůžou vytvořit. V obou případech postupujeme od celku k detailům. Na tomto webu pro přehlednost rozdělujeme jednotlivé prvky do několika kategorií. Konkrétně jsou to kategorie: Voda, Půda, Mikroklimata, Stavby, Rostliny, Zvířata, Houby, Technika, Energie a Společnost. Postupně do těchto kategorií budeme přidávat články, které stručně některé z prvků představí. Samozřejmě nikdy neobsáhneme všechny prvky, jsou jich tisíce, ale pro inspiraci popíšeme alespoň některé. Nebudeme se snažit vytvářet konkrétní návody. Permakultura není o univerzálních návodech. Pro každé podmínky, pro každou dobu i pro každého uživatele je potřeba najít optimální řešení. Vystihnout celé spektrum možností by ani nebylo možné. Pokud však budete chtít diskutovat o konkrétních řešeních pro konkrétní podmínky, můžete využít naše diskuzní fórum. Na těchto stránkách i v diskuzním fóru používáme stejné dělením prvků do kategorií, to by vám mělo usnadnit orientaci.

Jak s jednotlivými prvky v kontextu permakulturního designu pracujeme?

V předchozím odstavci jsme zmínili výběr prvků ze kterých budeme sestavovat permakulturní design. Samotným výběrem to však nekončí. Jednotlivé prvky musíme umístit na vhodná místa a musíme je i vzájemně pospojovat do provázaného celku. Také v této části PK designu se lze setkat s velice pestrou škálou přístupů, jako příklad jednoho z nich si může uvést metodu klíčových principů. Metoda klíčových principů je založená na využití čtyř principů permakulturního designu:

  • Zónování
  • Sektory
  • Výškové plánování
  • Vzájemné vztahy

Zónování nám prostor rozdělí do jednotlivých oblastí například podle intenzity využití. Častěji používané prvky pak umísťuje blíže k centru aktivity. Obdobně nám plochu rozdělí na menší části i jednotlivé sektory. Typickým příkladem je sluneční sektor, který nám znázorňuje z jakého směru svítí na pozemek slunce v jednotlivých obdobích roku. Můžeme se podle toho orientovat při umisťování rostlin, ale třeba i staveb. První dva principy se věnovaly rozdělení prostoru v rovině, výškové plánování přidává rozměr třetí. Pro umístění některých prvků je rozhodující jejich výšková poloha. Typickým příkladem jsou prvky vodních systémů, které umísťujeme tak, aby voda mohla proudit systémem za pomoci gravitace a nebylo nutné řešit její přečerpávání. Poslední klíčový princip pak k prostorovému umístění přidává vzájemné vztahy. Jednotlivé prvky jsou totiž propojeny tak, aby výstup jednoho prvku byl vstupem prvku jiného, také proto aby se vzájemně podporovaly, aby mohly plnit víc funkcí a podobně. Využití těchto čtyř principů nám při tvorbě PK designu pomáhá s rozhodnutím kam který prvek umístit. Většinou se takto vytvoří základní kostra, kde jsou jednotlivé prvky orientačně umístěny. Pak nastupují další části permakulturního designu během kterých se upřesňuje nejenom přesná poloha prvků, ale i jejich konkrétní provedení, funkce, velikost, vzájemné vztahy. Prvky můžeme seskupovat i do různých podskupiny tvořících menší systémy, ty pak společně vytvářejí celkový permakulturní design.

 

Uživatelské menu