Vodní systémy v PK designu

Tato ukázka je určená pro představení možného řešení vodního systému na větším pozemku. Z důvodu větší názornosti jsou jednotlivé prvky na obrázku přeskupeny do schématického zobrazení. Nejsou tedy zakresleny v polohách odpovídajícím jejich skutečnému umístění v terénu, pozměněny jsou i velikosti jednotlivých prvků a jejich tvar.

 

 

Zadání: Navrhnout rozsáhlejší vodní systém.

Požadavky: 

  • vytvořit vodní plochy použitelné jako zdroj závlahové vody
  • vytvořit rybníčky pro samozásobitelský chov ryb
  • vytvořit vodní plochy pro rekreační využití - koupání
  • vytvořit přírodní rybníčky
  • vytvořit zdroj požární vody
  • zadržovat dešťovou vodu k následnému využití
  • zadržovat povrchovou vodu (jarní tání, prudké deště)
  • navrhnout kořenovou čistírnu odpadních vod včetně využití odpadní vody a živin
  • vytvořit vhodné struktury pro pěstování stromů a keřů
  • navrhnout závlahový systém pro sad a zahradu
  • navrhnout napajedla pro domácí zvířata
  • zvětšit druhovou pestrost pozemku
  • malá investiční náročnost
  • převaha přírodních materiálů (vodní nádrže bez folie)

 

Použité řešení:  Vzhledem k poloze pozemku ve vyšších partiích krajinného reliéfu bylo nutné jako hlavní zdroj vody použít dešťové srážky. Hlavní vodní plochy jsou  koncipované jako nebesáky - tedy bez stálého přítoku.  Po prozkoumání místních podmínek (půdní profil, srážkové úhrny, reliéf terénu) bylo zřejmé, že v případě jarního tání a v době velmi intenzivních dešťů nebude problém zajistit dostatek vody pro naplnění vodních nádrží (rybníčků), ale v průběhu delšího období bez vydatných srážek budou ztráty vody odpařováním z volné hladiny, transpirací rostlin a průsaky do půdy tak velké, že by docházelo k extrémním poklesům hladiny, v suchých letech možná i k úplnému vyschnutí. V případě přírodních rybníčků, jejichž primárním smyslem je podpora ekosystému, by to nevadilo, ale u produkčních rybníčků by to byl závažný problém, který by znemoňoval jejich využívání.  Bylo tedy nutné navrhnout řešení, které by pomohlo překlenout období sucha. Zvoleno bylo řešení spočívající           v propojení většího počtu vodních prvků do provázaného systému. Jednotlivé prvky jsou propojeny tak, že ztráty (případně odtok, přepad)         z jednoho prvku jsou zdrojem (přítokem) prvku následujícího. Vzhledem ke komplexnosti uvedeného systému uvedu pouze několik příkladů.

Svejl - rybník:  Svejl plní svou základní funkci, zachytává povrchovou vodu z velké plochy a umožňí její vsakování do půdy. Pro rybník, ležící pod svejlem, je pak mělce podpovrchová voda zdrojem, který doplňuje ztráty vody z rybníku samotného. Půda mezi svejlem a rybníkem slouží jako zásobárna vody a zároveň i jako filtr, ve kterém jsou odčerpávány nadbytečné živiny (ty jsou potenciálním ohrožení kvality vody v rybníku). Svejl zároveň plní funkci sedimentační nádrže a ochraňuje tak rybník před zanášením. Svejl slouží i jako struktura pro pěstování stromů (vytváří velice vhodné podmínky). Přepad a bezpečnostní přeliv ze svejlu slouží jako zdroj vody pro další prvek, případně k odvedení nadbytečné vody mimo systém.

Rybník - rybník: Také jednotlivé vodní nádrže jsou vzájemně propojené a uspořádané do kaskády. Průsak hrází z jedné nádrže se stává zdrojem pro druhou. Propojené jsou i přepady. Jednotlivé vodní nádrže v systému tak mají určitou hierarchii. Hladina vody v nejvýše položených rybnících může kolísat, ale v nižší části systému je zaručena stabilní hladina v průběhu celého roku.

Drenáže - svejly: Na první pohled nesmyslné spojení. Drenáž má vodu odvádět, svejl zase zadržovat. Toto spojení je však za určitých podmínek velice zajímavé. Pokud je mezi drenáží a svejlem dostatečná masa zeminy, tak vznikne průběžně doplňovaný rezervoár vody s odtokem. V případě tohoto konkrétního projektu, díky tomuto spojení  vznikl celoročně tekoucí pramínek čisté vody v místě, kde před vybudováním z drenáže odtékala voda jen v době jarního tání.

Příkop - suchý poldr: Na pozemku je několik míst, kde se koncetruje povrchový odtok (příkopy, propustky pod cestou). Voda těmito místy protéká především při výrazných srážkách. Nevýhodou tohoto zdroje je znečištění unášeným materiálem. Pokud se takový přítok využije jako zdroj vody pro suchý/polosuchý poldr, tak se unešený materiál usadí a zachycená voda se postupně vsákne (odčerpá na zálivku, využijí ji okolní porosty, změní mikroklima atd.).

Příkop - svejl: Zde je funkce podobná jako v předešlém  případě.

Dešťový svod - vodní nádrž: Dešťová voda může posloužit jako zdroj vody užitkové, závlahové, nebo jako další zdroj pro vodní nádrže.        V uvedeném systému jsou využity všechny tyto možnosti.

Rybník - závlahový systém: Voda z rybníků je po přefiltrování vhodná jako voda závlahová.

Ve vodním systému jehož zjednodušené schéma je uvedené na obrázku jsou tyto a některé další vztahy využity.

Zhodnocení: Uvedený vodní systém byl navrhován a budován v postupných krocích. Hodnocení jednotlivých etap probíhalo postupně a teprve podle průběžných závěrů docházelo k plánování dalších etap.  Díky tomuto postupu bylo možné splnit většinu bodů uvedených v zadání. Další vylepšování a rozšiřování tohoto systému stále pokračuje.

Zhodnocení "permakulturnosti": V případě této ukázky se jedná pouze o součást většího celku,  ostatní prvky a propojení s nimi zde nejsou popsány. Propojení tohoto vodního systému s ostatními prvky je však poměrně pestré, také pestrost funkcí tohoto komplikovaného systému je poměrně veliká. Díky použitým řešením bylo dosaženo velice dobrého poměru vkladu (materiál, energie, pracnost) a výnosů (užitečné funkce, produkce, bezpečnost).

Uživatelské menu